1. |
Hanba - Silou Kovadliny
02:27
|
|||
SILOU KOVADLINY
Dívám se dovnitř sebe a všude jsou jen stíny,
jen kameny a plevel a v hlavě buší klíny.
Silou kovadliny!
Mám svázaný ruce provazem, co není vidět.
Vede doprostřed srdce, které občas není slyšet.
A jindy zas přehluší všechno, všechny slova a všechny činy.
Každý malý peklo, každý pocit viny.
Silou kovadliny!
Jsme připoutáni sami k sobě a změní to asi až huba plná hlíny.
Jednou to srdce shnije v hrobě, teď ať ale bije
silou kovadliny!
|
||||
2. |
Hanba - Vlna
01:31
|
|||
VLNA
Tak tedy vítejte a dobře se bavte.
V potu se koupejte, podrážky tavte.
Křičte, zpívejte, na rukou plavte.
Tohle je vaše show, tak si vemte!
Místo, kde všichni jsme spolu,
přestože každý z nás je trochu jiný.
Zvedněte každého, kdo spadne dolů
a nebuďte loutky do vitríny!
Ať zvedne se velká vlna a podium přestane existovat.
Tady jsme dneska doma a tak si to chceme pamatovat.
Ať zvedne se velká vlna a předsudky přestanou existovat.
Tady jsme dneska doma a tak si to chceme pamatovat!
|
||||
3. |
Hanba - Kosa a Kámen
01:37
|
|||
KOSA A KÁMEN
Venku je kosa, já svírám kámen, už není proč si lhát.
Držím se ideí, vás kolem ramen, stranou od tupých stád.
Tak zatni zuby, tak zvedni hlavu!
Pak promni klouby a vykroč z davu!
Není a nebude to cesta rájem, však není proč se bát.
Tak nestůj stranou, jestli máš zájem, všechno se může stát!
|
||||
4. |
Hanba - V 1. Linii
01:08
|
|||
V PRVNÍ LINII
Je chytrý zachraňovat svět pomocí chytrýho telefonu?
Když ti pořád volá máma, když už kurva přijdeš domů.
Zpapat ten dobrý koláč a nechat si vyprat hadry.
No, mami, když jinak nedáš. A co ňáký peníze Jardy?
Problémy třetího světa mizí a nebo blednou,
když nejde se připojit na síť a zkoušíš to víc než jednou,
když kafe či sojový mlíko není v tom správným šálku,
pak je to teprve kurva důvod vyhlásit světu válku!
|
||||
5. |
Hanba - Stopy
02:17
|
|||
STOPY
Na jabloních už nezbyly žádné listy,
jen holé větve a rudá jablka.
Zdá se mi, jako by to bylo včera,
kdy řek‘ jsem - do dne a do roka.
A lesy už barví jen smutné modříny,
někdy až do skoro rezava.
Hranice sněhu těsně nad údolím
mrazivou přízi znovu utkává.
Jediné přání dneska bylo
jen neskončit na špatném hřbitově.
A tohle přání plamen v očích uhasilo,
je těžké zůstat stát při sobě.
Jak smutné stromy všude kolem,
jediné jehličí, co opadá.
Špinavé stopy ve sněhu bílém,
vše kolem dál se jenom rozpadá.
|
||||
6. |
Hanba - Mělký Hrob
01:57
|
|||
MĚLKÝ HROB
Špína a šedá barva, jež vládne všude kolem,
jako by všechna radost dala poslední sbohem.
Je snadný spadnout dolů a začít čichat toluen,
když se život stane pastí a město mělkým hrobem.
Říká se, teď a nebo nikdy, tak radši teď, a to hned.
Tak znovu nadechni se a řekni zmrdům sbohem,
ať je to fízl, nácek, dealer, co čeká za každým rohem.
Říká se, teď a nebo nikdy, tak radši teď, a to hned!
|
||||
7. |
Hanba - Ptáčata
02:02
|
|||
PTÁČATA, CO NEMOHOU LÉTAT
Jak snadná je sebelítost, strach nebo rezignace,
jak těžké je najít sílu, jak lehké ji znovu ztrácet.
Tak jako Sisyfos tlačit do kopce kámen
a vždycky se vrátit zas zpátky na začátek.
Tolik mě fascinuje tahle síla.
Ptáčatům, co nemohou lítat, každý den kovat křídla.
Držet je v dlaních, přitom je nelitovat.
Prostě a jednoduše je jenom milovat.
Milovat a nelitovat.
Milovat a ničeho nelitovat.
|
||||
8. |
Hanba - Buranismo
00:56
|
|||
BURANISMO
Raz, dva, tři, čtyři! Co teď, co potom?
Vypnout mozek, vysypat okno, zahajlovat na skleněný oko.
Raz, dva, tři, čtyři! Co teď, co potom?
Možná snad zkurvenejch 88, číslo, co prej značí pokrok.
Posranej pokrok. A nebo snad vítězství?
Vítězí buranismo, všude jen buranismo.
Zastavme buranismo, fašistický svinstvo!
|
||||
9. |
Hanba - Nová Příležitost
01:25
|
|||
NOVÁ PŘÍLEŽITOST
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi smutný,
jak nikoho vůbec nic nezajímá.
Už ani debatovat o muzice není v podstatě možný.
A to mi bere sílu, nedává žádnej smysl.
Nechci říkat, že nastal čas, protože nikdy neskončil.
Tohle je jen nová příležitost zúročit, co jsem se naučil.
To, co mi dává sílu, to, co mi dává smysl.
To, co mi pořád dává sílu, to, co mi pořád dává smysl.
To, co nám pořád dává sílu, to, co nám pořád dává smysl.
|
||||
10. |
||||
PO SPADANÉM LISTÍ
Když není kde být. Když chladný jsou rána.
Když není co říct. Když čerstvá je rána.
Zas kráčím po spadaném listí, cestou, kterou tak dobře znám.
Kam vedou moje kroky příští, to nevím ani já sám.
A tak se jen dívám a zhluboka dýchám.
Když vracím se zpátky, abych se mohl pohnout vpřed.
Zas kráčet po spadaném listí, cestou, kterou tak dobře znám.
Vědět, kam vedou kroky příští a zůstat věrný sobě sám.
Já jenom chci zbavit se pout, zbavit se strachu, kam se hnout.
|
Streaming and Download help
If you like Silou Kovadliny, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp